-stručný úvod do historického vývoje latinského a řeckého jazyka a lékařského názvosloví

-důležité gramatické pojmy; výslovnost latiny; struktura lékařského termínu. Práce se slovníkem

-úvod do latinské flexe: skloňování substantiv (1. - 5. latinská deklinace) a adjektiv (adjektiva 1. a 2. deklinace a adjektiva 3. deklinace) s důrazem na 1. a 2. pád sg. a pl.

-základní slovní zásoba a nejužívanější terminologická spojení substantiva s adjektivem

-stupňování adjektiv (zejm. nepravidelné, např. maior, minor, maximus, minimus, superior, anterior aj.)

-nomina anatomica; lékařské zkratky

-participia (např. v názvech léků). Lat. číslovky: základní: 1 - 20, řadové 1 – 12 a jejich užití v odborném kontextu;

-analýza odborného termínu po stránce morfologické a lexikální

-3. řecká deklinace, názvy onemocnění (koncovky –itis/ -osis / -oma)

-základní řecké pojmy s medicínsky relevantními významy (zejména v klinických oborech)

-řecké číslovky: základní a řadové: 1-10 a jejich užití v odborném kontextu

-základy slovotvorby; řecké kmeny: klinická kompozita

-latinské a řecké prefixy a sufixy (pasivní znalost jejich významů)

-práce s odborným textem, jednoduché klinické diagnózy