1. Přímá výuka zahrnuje blokovou přednášku v délce dvou výukových jednotek (celkem 160 minut) za semestr. Výuka proběhne dne 3.11.2023 od 14:00 do 16:50 online (link bude studentům zaslán emailem).

Struktura přednášky:

a) popis a vysvětlení cílů předmětu a jeho organizace

b) seznámení se základní literaturou k předmětu

c) vysvětlení interpretačních rámců, konceptů a průvodní terminologie

d) geopolitika po druhé světové válce – Marshallův plán, dekolonizace, železná opona

e) společnost v 50. letech v USA a ve východním bloku

f) geopolitické problémy „první“ studené války

g) koncept détente

h) ekonomická situace „východu“ a „západu“ na přelomu 60. a 70. let

i) „druhá“ studená válka a vztah Reagan-Gorbačov

j) rozpad východního bloku

k) demokratické transformace na počátku 90. let

l) co si student po absolvování předmětu odnese

2. Nepřímá výuka zahrnuje následující tematické bloky

A. Okruh: Nové geopolitické výzvy po konci druhé světové války a vznik bipolárního světa

Samotný konec druhé světové války v sobě již nesl zárodky budoucích neshod ohledně politické a ekonomické organizace poválečné Evropy. Spojené státy a Sovětský svaz měly odlišné vnímání poválečného uspořádání Evropy, a tak se brzy jejich vzájemné soupeření přeneslo i do bilaterálních vztahů s evropskými státy. Železná opona se tak začínala v Evropě tvořit nejen vlivem zahraniční politiky USA a Sovětského svazu, ale taktéž v důsledku domácích politik západních a východních evropských států. Daný okruh se zaměří nejen na postupný proces „dělení“ Evropy, ale též na nové poválečné výzvy jako dekolonizace a korejský konflikt.

Klíčová slova: železná opona, dekolonizace, korejská válka, OSN

Základní přehled získáte po prostudování:

- Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Cooperation, competition, containment“.

- Louis, William Roger, „American Anti-Colonialism and the Dissolution of the British Empire”, International Affairs 61 (3), 1985: 395-420.

Kontrolní otázky:

1. Jaký vliv měl Marshallův plán na vývoj v poválečné Evropě.

2. Jak se formovaly lidové demokracie ve východní Evropě?

3. Jaké významné instituce (bezpečnostní, hospodářské, politické) byly v poválečné Evropě vytvářeny?

4. Jak se projevila dekolonizace na průběhu studené války?

5. Jaká byla role OSN v konfliktu na Korejském poloostrově?

B. Okruh: Společenský a hospodářský vývoj ve východním a západním bloku do roku 1968

V 50. letech se na obou stranách „opony“ formoval nový poválečný život. V sovětském bloku se rozšiřoval koncept nového socialistického člověka, v západním bloku se vytvářel „zakotvený liberalismus“ a ve Spojených státech započala intenzivní debata o pozici Afroameričanů v americké společnosti. Neschopnost sovětského bloku řešit palčivé společenské a hospodářské problémy, vyústila v represe a tvrdé potlačování disentu a byla završena okupací Československa armádami Varšavské smlouvy. Vnitřní nepokoje se tehdy nevyhnuly ani západnímu bloku, který se potýkal zejména s neshodami svých společností v kulturní sféře.

Klíčová slova: nový socialistický člověk, stalinismus, Brežněvova doktrína

Základní přehled získáte po prostudování:

- Nolan, Mary, The Transatlantic Century: Europe and America, 1890-2010 (Cambridge, MA: Cambridge University Press, 2012), kapitola „Culture wars“.

- Nečasová, Denisa, Nový socialistický člověk: Československo 1948-1956 (Brno: Host, 2018), kapitola „Koncept nového socialistického člověka“.

Kontrolní otázky:

1. Jaký americký prezident podepsal klíčové zákony, které de facto zrušily segregaci a umožnily Afroameričanům účast v politickém procesu?

2. Jaké vnitřní krize charakterizovaly východní blok v 50. a 60. letech?

3. Jak lze charakterizovat „nového socialistického člověka“?

4. Jaké jsou základní charakteristiky stalinismu?

C. Okruh: Velké geopolitické krize mezinárodních vztahů (1953-1964)

Období „první“ studené války bylo mimo jiné charakterizováno snahou Spojených států a Sovětského svazu upevňovat své pozice v rámci svých sfér vlivu, často i za pomocí násilí (NDR 1953) či tajných operací (Guatemala 1954). Zároveň se v daném období odehrály obě tzv. berlínské krize, suezská a kubánská krize a začínalo americké angažmá ve vietnamské válce. Pnutí mezi oběma bloky dále zvyšoval tzv. vesmírný závod spojený se značným přehodnocováním sil obou táborů. Tento tematický okruh se zaměří na případové studie krizí a konfliktů v období 50. a 60. let.

Klíčová slova: kubánská krize, berlínské krize, suezská krize, zadržování

Základní přehled získáte po prostudování:

- Kissinger, Henry, Uspořádání světa: státní zájmy, konflikty a mocenská rovnováha (Praha: Prostor, 2016), kapitola „Spojené státy: ambivalentní supervelmoc“.

- Lerner, Mitchell, „‘Trying to Find the Guy Who Invited Them‘: Lyndon Johnson, Bridge Building, and the End of the Prague Spring“, Diplomatic History 32 (1), 2008: 77-103.

Kontrolní otázky:

1. Vysvětlete strategii zadržování.

2. Co zapříčinilo první berlínskou krizi?

3. Jak ovlivnila suezská krize vztahy USA a Francie po zbytek studené války?

4. Jaká byla politika USA vůči Latinské Americe v 50. letech?

5. Jakým způsobem se angažoval Sovětský svaz při dekolonizaci Afriky?

D. Okruh: Období détente a odzbrojování

Po řadě krizí v 50. a na počátku 60. let přišlo určité uvolnění nejen ve vztazích mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, ale též v mezinárodních vztazích obecně. Postupně se začalo více aktivizovat tzv. Hnutí nezúčastněných a mezinárodní společenství se pokoušelo o zpomalení zbrojení. První dohody týkající se omezování zbrojení se však svět dočkal až v roce 1972. K uvolnění měl přispět i tzv. helsinský proces, který však ve finále pro represivní východní blok představoval výzvu a vedl k jeho další destabilizaci. Zároveň docházelo ke sbližování Spojených států a Čínské lidové republiky. V rámci tohoto okruhu bude kladen důraz i na důsledky vietnamské války a ropné krize na americkou zahraniční politiku a postavení USA na globální scéně.

Klíčová slova: SALT, helsinský proces, Hnutí nezúčastněných, trojúhelníková diplomacie, Dohoda z Camp Davidu

Základní přehled získáte po prostudování:

- Cohen, Warren I., a Nancy Bernkopf Tucker, „Beijing’s Friend, Moscow’s Foe“ in Charles Gati (ed.), Zbig: The Strategy and Statecraft of Zbigniew Brzezinski (Baltmore, MD: Johns Hopkins University Press, 2013).

- Luňák, Petr, Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce (Praha: Libri, 1997), kapitola „V osidlech détente“.

Kontrolní otázky:

1. Co bylo cílem SALT I?

2. Jaké mělo cíle Hnutí nezúčastněných?

3. Proč východní blok souhlasil s tzv. helsinským procesem?

4. Vyjmenujte hlavní důvody, proč se Spojené státy rozhodly sblížit s ČLR.

5. Proč