Uplatnění lexikálního principu v užívání velkých písmen v českých tištěných biblích raného novověku
2013
Abstrakt
Článek se zabývá jednou z nejméně prozkoumaných oblastí české raněnovověké ortografie, užíváním velkých písmen, a to v českých biblích, které ve své době fungovaly jako jazykový a pravopisný vzor. Pozornost je primárně věnována velkým písmenům u různých skupin adjektiv a číslovek, protože u ostatních slovních druhů nacházíme jen výjimečně užití majuskule, které není motivováno syntakticky.
Získané poznatky jsou pak srovnávány s výsledky předchozího výzkumu psaní velkých písmen u substantiv.