Cílem kapitoly je nastínit některé aspekty vývoje vztahu mezi představami o vzdělávání / učení se dospělých a svobodě. Zmíněno je vzdělávání pojímané jako právo i jako příležitost k seberealizaci.
Totéž se týká konceptu učení se. Smyslem textu je problematizovat představu o celoživotním učení se jako konceptu a souboru praktik, který vychází z potřeb (dospělého) jednotlivce, respektuje jeho možnosti a pomáhá jeho rozvoji bez toho, že by s sebou nesl prvek manipulace údajně vlastní všem konceptům vzdělávání opřeným o určité závazné hodnoty a obsahy.
Kapitola se vyhraňuje vůči představě o individualizovaném a neformalizovaném učení se jako přímé cestě k možnosti lidí kontrolovat své vlastní životy.